MÍSTNÍ KNIHOVNA V CHOTYNI
Naposledy aktualizováno: 18.09.2017 12:01:53
Počasí Chotyně - Slunečno.cz
Sestavuji aktuální kalendář ...
knihovny.cz
hledej
Návštěv :
Celkem : 4026
Týden : 14
Dnes : 0
podrobnosti
Utajená Stezka smíření s kalvárií k hradu Grabštejnu
17. 8. 2016
 
Tuto sobotu bude Grabštejn již po čtyřiadvacáté patřit múzám. Benefiční představení ve prospěch hradu Grabštejna nabídne Janáčkovu Jenůfu. A vy si nahoru vyšlápněte po Stezce smíření lemované křížovou cestou, která má za sebou krátkou, leč docela bizarní historii.
 
Foto Mad
 
Fakticky vzato jde totiž o nepovolené dílo. Této do značné míry absurdní kauzy si média všimla poprvé před rokem (například ZDE). V krátkosti řečeno šlo tehdy o to, že sólista ND Luděk Vele, mající lví podíl na záchraně hradu Grabštejna a organizátor benefičních koncertů, se rozhodl zrealizovat další ze svých snů, a sice doplnit Grabštejn o Stezku smíření s křížovou cestou. Vhodná lokalita se přímo nabízela v podobě zelené turistické značky strmě stoupající z Chotyně k hradu od jihu (MAPA). Luděk Vele v dobré víře, že se nedopouští něčeho nekalého, předběhl úřední razítka, do země zabudoval malé úchyty pro jednotlivá zastavení křížové cesty a malér byl na světě, Velemu byla uložena pokuta a povinnost vrátit stezku do původního stavu. Loňskou benefici tedy křížová cesta neozdobila, ale zastavení byla aspoň vystavená v hradní zahradě a návštěvníkům se líbila.
Jaroslava Neumannová, zodpovídající na Grabštejně za vztahy s veřejností, věc vidí takto: "Problém byl v nedodržení úředního postupu. O projektu se vědělo již loni a vědělo se, že budou problémy. Úřady jsou nazlobené, že se jim to neoznámilo. A ta povinnost nebyla na nás. Je to na našem pozemku, ale ty kameny nepatří nám, nebyla to naše iniciativa. My jsme se k tomu vyjádřili, že s tím úplně nesouhlasíme a jestli to má být, tak tam musí být ta povolení a závazná stanoviska. Mělo to být uděláno tak, že se dohodnou Benefiční koncerty Grabštejn, o.p.s. a my a pak se to dá na ty úřady. To nakonec proběhlo, ale Liberecký kraj vydal zamítavé stanovisko."
Ono zamítavé stanovisko shora přišlo v září 2015. Zdůvodnění nalezneme na stránkách Libereckého kraje (PDF) v zápisu ze zasedání Výboru cestovního ruchu, památkové péče a kultury Zastupitelstva Libereckého kraje ze dne 24. 9. 2015. Jednou z položek 7. bodu jednání je tato informace: NKP Grabštejn – odbor vydal zákaz realizace křížové cesty, hlavním důvodem bylo záporné stanovisko k pořízení křížové cesty z generálního ředitelství Národního pam. ústavu. Historicky nepodložená křížová cesta. Grabštejn byl vojenský a obranný hrad, církevní tématika není akcentována.
V médiích se objevily informace, že Luděk Vele, aby se vyhnul dalším sporům, křížovou cestu přejmenoval na Stezku smíření. To on ale kategoricky odmítá: "Od začátku to měla být Stezka smíření, kterou lemuje křížová cesta. Nazval jsem to Stezka smíření, protože nahoře na věži je Zvon smíření symbolizující Trojzemí. Stezku jsem myslel jako pandán k tomu zvonu a zároveň jsem si říkal, že čtrnáct zastavení je k tomu přímo předurčeno a ty kecy okolo, že čtrnáct zastavení musí vést ke kapli a že se tam musel stát zázrak a tak podobně? Tak tady to samozřejmě ke kapli taky vede a zázrak se taky stal, protože z ruiny se stala národní kulturní památka. Ano, já jsem porušil jednu věc, zahradní lopatkou jsem připravil uchycení pro ty stély. Dokonce jsem ani nepoužil beton. Kdybych věděl, že se o to má požádat, tak bych o to požádal, mě by v životě nenapadlo, že takováto cestička může ležet někomu v žaludku a že se z toho stane hon na čaroděje."
A Luděk Vele se nevzdal, letos v červnu křížovou cestu na Stezce smíření přes zamítavé stanovisko osadil. Na celé kauze, která se ze zdánlivě banální záležitosti vyvinula, je nyní nejabsurdnější, že chválou nešetří nejen většina turistů, kteří stezku navštíví, ale ani mě se při psaní tohoto článku nepovedlo oslovit nikoho, kdo by měl s dílem nějaký zásadní problém.
Jaroslava Neumannová k tomu dodává: "Povolený to nebylo a není, ale cesta tady je, ví se o tom, nikdo to už dál neřeší a my její existenci tolerujeme, jsme rádi, že to tady je, nestavíme se proti ní a nechceme to dále rozmazávat. Daly ji sem  Benefiční koncerty, které nám hodně pomohly finančně, že se třeba mohla opravit kaple a tak, takže teď je tu i ta křížová cesta. Ještě by bylo dobré, kdyby ji někdo zpevnil a udělal nové zábradlí. Je to sice turistická cesta, ale zasloužila by si lepší úpravu."
Jana Mlejnecká, starostka Chotyně, jde ještě dál: "Pokutu zaplatily Benefiční koncerty Grabštejn, o.p.s. a případné následky toho, že Stezka smíření byla na jaře osazena, na sebe bere obec Chotyně, protože nechceme, aby v tom byl pan Vele dále vláčen. Nám se projekt velmi líbí a jsme rádi, že křížovou cestu máme."
Tak se na tu Stezku smíření s křížovou cestou pojďme podívat zblízka.
Grabštejn byl pravděpodobně postaven někdy ve 13. století (první písemná zmínka je z roku 1286). Ve století 16. byl gotický hrad zrevitalizován na renezanční sídlo. Podrobně je historie objektu popsána na stránkách hradu. My jsme jeho věži věnovali jeden z prvních dílů našeho seriálu VĚŽE SEVERU.  Míst, odkud je možné si celý hrad prohlédnout s patřičným odstupem, není mnoho. Takto Grabštejn vypadá z Dolního Sedla cestou do Hrádku nad Nisou. (Foto reaguje na kurzor myši.)
Co se nepovedlo dávným vojskům, toho málem dosáhli vandalové a socialistická péče na konci 20. století. Když v roce 1990 Státní památkový ústav v Ústí nad Labem převzal Grabštejn od armády, bez nadsázky nafasoval ruinu, kterou se díky usílí nadšenců (jmenujme alespoň bývalého kastelána Jana Sedláka a Luďka Veleho) podařilo zrekonstruovat do dnešního stavu. Ne nadarmo se o Grabštejnu píše: Fénix povstal z popela, Grabštejn z ruiny. Od roku 1993 se zde pořádají již zmíněné hojně navštěvované benefiční koncerty, které na konto hradu vydělaly kolem pěti milionů korun. Naši obrazovou reportáž z ročníku, kdy se hrála Carmen, si můžete prohlédnout ZDE.
Nejcennější součástí Grabštejna je kaple sv. Barbory. Patří k nejvýznamnějším dochovaným ukázkám sakrální renezanční architektury protestantských feudálů v Česku. Dnešní architektonickou podobu získala již během rozsáhlé přestavby komplexu na renezanční zámek (1564 až pravděpodobně 1569), kterou nechal provést Jiří Mehl ze Střelic. (Blíže je kaple popsána například ZDE.)
Až na drobnosti (erby pozdějších majitelů) je původní i výmalba. Varhany v pozadí pocházejí z roku 1692.
Tolik stručně k hradu, prohlédněme si Stezku smíření s křížovou cestou. Začíná pod hradní bylinkovou zahrádkou a nepozorný návštěvník ji snadno přehlédne, jak jsme si ověřili během naší návštěvy, kdy na hradu sice probíhaly hojně navštívené slavnosti, ale zahrada a lesopark byly téměř prázdné. Podobná situace je na dolním konci, parkoviště, za kterým Stezka smíření začíná, je ze všech parkovišť návštěvníky Grabštejna využíváno nejméně a zaplní se snad jen o velkých akcích.
Je to škoda, protože lesopark, kterým stezka a zelená značka vede, má své kouzlo.
Kalvárie je dílem akademického sochaře Michala Moravce, který ji vyrobil jen za cenu použitého hořického pískovce. Luděk Vele o volbě sochaře říká: "Pana Michala Moravce jsem oslovil mimo jiné proto, že jsem si byl jistý, že to není takový blázen, aby tam dělal za každou cenu nějaké extravagance. Pan Moravec vyrobil vzorovou maketu, kterou jsme předvedli paní kastelánce a návrh pak upravili podle jejích připomínek."
Genezi nápadu osadit zelenou turistickou značku čtrnácti zastaveními Luděk Vele vysvětluje takto: "Ten nápad já už měl léta. My té pěšině říkali Cikcak a přímo si říkala o osazení nějakou takovouto věcí. Já si to měřil a rozmístění jednotlivých zastavení mi tam krásně vycházelo. Křížová cesta má svůj řád, poslední čtyři zastavení mají být blíž sobě a to přesně sedělo, kdyby se prvních deset zastavení umístilo do těch "cikcaků" stezky a zbylé čtyři do finální části. Bavil jsem se o tom s různými výtvarníky a všichni pro to byli nadšeni. Původně jsem si myslel, že by lidi přímo chodili po těch kamenech, ale to jsme opustili."
Od června, kdy byla kalvárie instalována, vytvořila s přírodou dokonalou symbiozu. Dá se říci, že flóra dala stélám další rozměr. (Info o symbolice křížové cesty naleznete například na wikipedii.)
Stély čtrnácti zastavení instaloval Luděk Vele s Michalem Moravcem osobně bez přítomností médií. Má pro to pádné argumenty: "...já jsem si na tom nechtěl honit triko. Samozřejmě jsem tam mohl pozvat média a třeba i policajty, aby mi nasadili pouta, ale já si myslím, že takováto niterná věc si nezasluhuje takový humbuk, jak by si někdo přál."
A podobný názor má Luděk Vele i na případné vysvěcení stezky: "Pakliže křížovou cestu někdy dám posvětit, tak bez vysokých církevních hodnostářů, politiků a médií. Prostě to v klidu obejdeme s místním panem farářem, ale nepovažuji to za podstatné. Ani Zvon smíření není posvěcený, ač mi to lidé navrhovali. Já si dokonce nemyslím, že by kaple sv. Barbory měla být vysvěcená katolickou církví, ta kaple by měla být ekumenická stejně jako tato křížová cesta."

Škoda, že vstup na Stezku smíření není z dolní strany za  parkovištěm (MAPA) upravený a park hyzdí betonové sloupy z dob, kdy areál hradu patřil armádě.
Grabštejnská křížová cesta je po výtvarné stránce mimořádně zdařilým projektem. Při procházce po ní nás jen napadlo, zda by stezka smíření pojatá jako milníky historie zámku ležícímu na Trojzemí a zrekonstruovanému i díky Česko - německému fondu budoucnosti a podpoře dalších německých nadací a fondů, neslušela víc. Takový počin by nepochybně vyvolal emoce nejen mezi úřednickými razítky. Jen považte, kolik by cesta měla mít zastavení? Mělo by první zastavení patřit příchodu prvního, snad slovanského obyvatelstva, nebo by bylo lepší stélu č. 1 věnovat králi Přemyslu Otakaru I., který do českého pohraničí pozval německé kolonisty? Jak perlíkem a dlátem dát tvar vyhnání Čechů Němci a následný odsun Němců Čechy? A co stéla poslední, netvoří se její obraz právě nyní, kdy nemalé množství obyvatel Česka volá po nových hraničních plotech? Dovedu si představit, že taková cesta smíření by byla schopná plnit papír a vysílací čas celostátních médií i volební billboardy hodně dlouho. Luděk Vele mi na takovou úvahu odpověděl toto: "Když se odléval ten zvon, tak to všechno je nalitý v tom bronzu, kdy já měl podobné myšlenky. A řekl jsem si ne, pojďme si zazvonit na zvon a smířit se s tím, že tady žijeme, že to tady máme rádi a že jsme tady všichni šťastni a spokojení. Na zvonu je věta "Zvuk tohoto zvonu ať šíří smíření do celého kraje". Zazvonit si může každý. A přesně s touto myšlenkou jsem pracoval na té stezce. Je to samozřejmě křížová cesta, ale co jiného by mělo symbolizovat smíření lépe?
 
 
OBRÁZEK : pizap.com14948549604671_.jpg
 
 
 
Vážení přátelé,

podle rozhodnutí památkářů musí Luděk Vele do 30.června 2017 odstranit 
křížovou cestu - Stezku smíření ak.sochaře Michala Moravce pod hradem Grabštejn.

Rozhodnutí památkářů považuji za nepochopitelné a absurdní.

Proto Vás prosím, pokud máte Vy nebo někdo z Vašich známých možnost, 
schopnost nebo nápad, jak křížovou cestu-Stezku smíření zachránit, pokuste se o to!!

Budu Vám vděčný za každou iniciativu !!

Jura  Uherek?  /kobylacek@gmail.com/(http://kobylacek@gmail.com/)
spolužák L.Veleho z LŠU a nyní i kolega v ND v Praze

 
https://www.youtube.com/watch?v=P80aQFTu6U0

                 
PS.
a ještě foto-"obludnost" :  "Bílá paní" před hradem památkářům nevadí!

Vpravo  je "závadná" poslední 14.stéla křížové cesty-Stezky smíření.  .

Pokyn památkářů k odstranění křížové cesty


 

 

 
Proces zabral 0.0296 sekund času a 0.64MB paměti.